Jen tak si šoupnout tretrou…

Dnes byl ten slavný den, kdy sice nebyl zaveden elektrický proud, ale já měla první hodinu tance naživo. Po 8 měsících lockdownu. Jasně, snažila jsem se učit online, ale…řeknu vám, to se nedá srovnat:

• slyšíte muziku bez zpoždění
• sdílíte prostor, čas a rytmus s dalšími živými lidmi
• cítíte, jak houstne vzduch (i když my všichni víme, že zatímco – pardon my French – horses sweat, men perspire, ladies glow:-), a to, že dosahuje kvalit šatny STK Chvojkovice-Brod není dusivé, ale osvěžující
• můžete opravovat dotekem
• máte spolu chuť na pivo…

A hlavně – necítíte bezmoc. Můžete všechno. Tančit. Cítit. Být. Spolu.

To je k nezaplacení. Tady vám ani platební karta světoznámé značky nepomůže. Lidi. Dotek. Společný čas. Život.

Přeju co nejvíc takových zážitků.

Howgh:-)