Rubrika: Uncategorized

O vztahu Brno-Praha/Praha-Brno existuje spousta (většinou blbých) vtipů. Mé zatím spíše ojedinělé zážitky spojené s Brnem donedávna obsahovaly pouze Invexu (narážky na věk si vyprošuju!), jednoho málem vlakem přejetého žurnalistu (inu, nádraží do zatáčky, výpravčí nemůže vidět za roh, že?) a člověka, který mi v Bistru Franz objednal sodovku, abych už konečně přestala hýkat. Vlastně, [...]

Stejská se mi. Tady bydlela Julia s Toňou, mé kamarádky z Ukrajiny. Dorazily minulý pátek, po týdnu putování přes Polsko, se psem (přesněji sabačkoj) Joy. Týden jsme bydleli 4 + 2 (4 dospělí, 2 psi) v malém 3 + 1, s Toňou jsme se střídaly v kuchyni (ten borč a golubce byly boží!), Julia fotila [...]

Vánoce mají zajímavý efekt. I ti, co neustále směřují vpřed, vzpomínají. Kdyby se na hlavu stavěli, nejde to jinak. (Až to půjde, je třeba zajít do nejbližší Alzheimer poradny /třeba Poradny včera/ a nechat se otestovat.) Já vzpomínám ráda - ostatně jsem ve věku, který touží po bývalém a krásném...i kdyby imaginárním. A došlo mi, [...]

Kdysi jsem viděla skvělý film o nenapravitelném proutnikovi, v němž byla roztomilá scénka, kdy se, byv přistižen s kalhotami dole (doslova) svou snoubenkou, branil touhle větou. (Ostatně, kdo z nás ji někdy nepoužil, že?) Dnes jsem si na ni vzpomněla. Přinatrefila se mi takový ošklivý nemilá věc- levé oko začalo vypovídat službu a já byla [...]

Když se řekne rituál, mnozí si představí divochy křepčící kolem kůlu s obětinou. Něco, co se nás, moderních lidí netýká. Co mě se týče, čím jsem starší, tím víc častěji se přistihuju, jak si rituály pěstuju. Malé, menší, nejmensí...ale rituály. A běda, že byste mi na ně sáhli! Třeba v poslední době jsem si vypěstovala [...]

Jsem povaha dobrodružná. Miluju překvapení, neznámé situace, adrenalin v krvi. Sama jsem jela do Indie, vydala se na treky do Nepálu, bez znalosti muzejnictví uspořádala výstavu v národní instituci, odešla z dobře placeného místa v době korony a rozvedla se ve věku pokročilém, kdy naděje na nalezení nového partnera se limitně blíží nule. Nicméně profesní [...]

Máme Silvestra 2020, to tak nějak vybízí k ohlédnutí. Jestli mě něco tenhle rok opravdu naučil, tak že štěstí je otázka přístupu. Nebo rozhodnutí, jak by řekl synek, kdyby o těchhle věcech mudroval. Jasně, z pohľadu z vonkajška tenhle rok vypadal na (píp): tolik obav, nejistoty a zklamání během 12 měsíců jsem asi ještě nezažila [...]

Tuhle jsem se zamyslela (auau) a zjistila, že jsem úplně znejištěná - nevím, co je dobré/špatné, veselé/smutné, etické/neetické, nahoře/dole... Každý argument někdo zpochybní, a protože jsem empatická, hned se přepnu do módu, kdy si obuju cizí boty, a zjistím, že z jeho/jejího úhlu pohledu je to úplně jinak. Jasně, možná mé zásady a hodnoty nejsou [...]

Vracím se k Frodovi zaparkovanému před nákupním střediskem. A hle, stojí u něj kluk, tak dvanáct, přerostlé blond vlasy, chytré šedé oči nad černou rouškou. Hned se ptá, jestli si může psa pohladit. Jasně, proč by nemohl, pokud se naše pincezna nechá, že jo. Nechala. Ráda vidím, když se děti nebojí psů, on totiž strach [...]

Stručné kompendium postřehů a více či méně praktických rad pro kovidisty- začátečníky.