SPOILER alert: Jen trocha teorie, více osobních postřehů. Nejsem odborník, jen trochu poučený uživatel.
Ayurvéda je když…
Vezmu to zkrátka, bylo nebylo, někdy kolem roku 3000 BC… Nebojte, nebudu se pouštět do přednášek, jen si neodpustím účovské shrnutí úvodem, kdyby náhodou někdo nevěděl: Ayurvéda je nejstarší léčebný systém (a filozofie v jednom) na světě, vzniklý cca před 5000 lety. Samotný pojem pochází ze slov „ayur“ (život) a „véda“ (věda). Ájurvéda je tedy „věda o životě“.Jde o systém celostní medicíny, zahrnující nejen tělo i ducha, ale celý vesmír.
Dovolím si zjednodušit: Z pohledu osobního bych řekla, že je to věda o ho.nu (jeho kvalita je zásadní ukazatel zdraví), střídmosti, vodě a omastku.
Samotný systém je založen na tzv. dóšách (VATA – PITHA – KAPHA), tedy souboru vlastností/projevů, které jsou vlastní nejen živočichům, ale všemu v přírodě. My lidé máme dóšu vrozenou a je dobré ji držet v rovnováze. Když se dostaneme do nerovnováhy, vznikne nemoc. A pak už přijde ke slovu dieta (ta na prvním místě), nějaké ty byliny, masáže, aromaterapie, čistící techniky, jóga a meditace. No a taky je vhodná změna životního stylu, že.
Místo pobytu: Nattika
S ayurvédou si pohrávám už dlouho, ale letos jsem to vzala od podlahy. Cítila jsem, že se po kapku vysilujícím roce potřebuju pročistit, dobít, naučit se znova spát a jíst. Kamarádka Silvia, dej jí Brahma věčnou slávu, mi tak nadšeně vyprávěla o tomhle resortu, že mi došlo, že bez toho patrně nemůžu žít. Vzala jsem ze štrozoku úspory, dovolila se synka a v červnu si zajistila poslední místo na prosinec (leden ani únor nebyl, „high season, Madam, sorry“).
Tohle zařízení je prvotřídní ayurvédská nemocnice (snad i pro místní) propojená s luxusním a eco resortem (pro turisty za zdravím). Režim tu máte jako v lázních, jen přísnější. Tady si nedáte první pivko po perličkové lázni v 8,30 ráno jako v Libverdě! Tady si ani nezakouříte, přátelé. Ba ani kafíčko si nedáte.
Ale máte tu animační programy – ukázky vaření, návštěvy Nattika botanické zahrady a výrobny oleje (ano, všechno si tu dělají sami), five o´clock tea (netradičně opravdu v 5), sitárové koncerty, ohňostroje a tak. Taky vám zařídí výlety, smění peníze, zajistí dopravu… Hotelové služby nás ale nezajímají, pryč od nich.
Zaznamenala jsem několik rozdílů oproti předchozím lázeňským/ayurvédským/indickým zážitkům:
- Ayurvédské léčivo nemusí vždycky smrdět jako trus. Zvlášť to oceníte, když vám je vtírají do hlavy („džastforjů, madam, its mirikl, dont woš jórhér – tumorow, jes?“).
- Po masáži nemusíte vždycky slyšet větu „Jú smell lajk čapátí!“ Pach friťáku překvapivě není u masážního oleje povinný. (Ale nevoní, to si zas třeba říct.)
- Ayurvédské jídlo může být laskomina. I když vám občas nezbyde jen mlsně nakukovat do hrnců „nepřátelských“ dóš.
- Doktora/doktory vidíte denně, tedy oni vás (oni tady nějak všechno berou dvojmo – lékaře, terapeutky…). A ne, nevidím dvakrát. Proberou s vámi tlak, teplotu a rosný bod, sem tam vás zváží, zakvrdlají postiženými klouby a instruují terapeut(k)y.
- Striktně tu dodržují pravidlo, že muže masírují a jinak kurýrují muži, ženy ženy. Oceňuji. Jednak jste celou dobu nazí, pokud nepočítám papírovou roušku, druhak jde často o dost intimní úkony. (Jednou vám budu vyprávět kluzký zážitek s jedním terapeutem z Nepálu).
- Nikde jsem nezažila vykuřovače ani aroma boye. Ten první obchází bungalovy s mocně dýmající kadidelnici, a trpělivě vám nabízí své služby i přesto, že ho každý den laskavě odmítnete (neb dostanete astmatický záchvat, jen co jej vidíte). Úkolem aromaboye je vám nakapat na klůcek předepsané kapičky na spaní. (Toho neodháním, je to prima.)
- Jo, a wifi na pokoji máte na předpis – jen když lékař usoudí, že vám to neškodí. (Tak holt běháte do recepce a altánu u pláže, taky se to dá, a ještě naběháte svoje kroky.)
Namasté, doktoři a jogíni
Hned po příjezdu se musíte naučit všechny místní zdravit „namasté“. Když máte volnou aspoň jednu ruku, přiložíte si ji na srdce. Je jedno kterou, jsem tak nějak vypozorovala. Na hosty to radši nezkoušejte, je to marný
Ubytujete se, odvedou vás k doktorům, ti vás laskavě vyslechnou, zváží, změří, zawoblí a předepíšou program na dobu pobytu. Terapie zahrnuje jídelní a nápojová doporučení (pokud nemáte placatku s sebou, tak se to dodržuje lehce, v dostřelu nejsou žádné potraviny), každodenní dvouhodinou sestavu procedur, najmě masáží a nějaké ty slisované byliny. Na pokoj dostanete láhev se studenou a termosku s teplou vodou, a mejdan může začít!
Nudit se nebudete. Kromě cáchání v moři si ve volných chvilkách můžete 3x denně zajít na jógu či meditaci. Zcela dle očekávání tu učí mladí krásní hypermobilní lidé, co nás staré, ošklivé a tuhé trochu demotivuje. Ale jsou nesmírně zábavní svým projevem – odpočinek/šavásanu pějí „bríz iiiiiiiin, bríz aaaaaauuuuuut“, s úžasnou intonací; u některých částí těla jsem se musela ujistit zrakem, o co jde: „oupn jór lengz“ (=lungs), „rilíz jór engl džojééénts“ (= ankle joints)…
Navrch huj a vespod taky aneb Čisticí techniky
Specifickou kategorií ayurvédských metod je čištění. Já zatím zažila olejové nosní kapky, dva dny s rozpuštěným ghí místo snídaně a jeden čistící den, kdy jsem pro změnu dostala deci oleje se zázvorovou štávou, a pak jsem to v půlhodinových intervalech zapíjela vlažnou vodou. No, můžu ujistit @Tomas Dosedel, že „sa prešmýklo“. Obávám se poněkud, že tahle kapitola ještě není uzavřená… Ale já byla hodná, vopravdu!
Barvy všecky: jídlo
Proti české kuchyni je jídlo barevné, voňavé, vege(tariá)nské, založené na zelenině, rýži a luštěninách. Koření, oříšky, kokos, semínka (třeba taková rýže se sezamem, mrkví a oříšky…yummy yummy) … Já to mám ráda, ale když jsem dnes pozorovala pána odvedle, co si jako zákusek přinesly 2 fazole a 2 mrkvičky, a pak je pod přísným dohledem manželky pitval… No, nevypadal úplně šťastně.
Jídlo je neskutečně složitá kapitola, ještě že to za mě někdo řeší. To, co dostává vaši dóšu do rovnováhy ráno, ji může rozkolísat večer, zároveň záleží na tom, jak jsou potraviny připravené, jak a kdy jíte (pomalu/rychle/v klidu/u telky nebo u počítače/ve stoje…), jak pravidelně, jestli nepřeskakujete jídla… Skvělí kuchaři uvaří, upečou a usmaží všechny ty dály, thorany, curry, dosy, idly (ty jsem nikdy nepochopila, vypadá to, a chutná, jako houbička z molitanu) a nekonečno dalšího, a na vás je jen trefit i ty správné hrnce patřící vaší dóše. A když netrefíte, tak kombem bílá rýže – zelenina v páře nemůžete nic zkazit.
Ovoce tu je hojně, ale na to pozor, až 1,5 hodiny po jídle, kapišto? Ale ne večer!
K pití je vody až k utopení. Ale můžete si dát i vodu ochucenou – římským kmínem, koriandrem, zázvorem… Anebo, když jste opravdu zhýralí, můžete si dopřát šálek „svého“ dóšického čaje. (Ale ne večer!)
Masáže olejem, olejem a zase trochu olejem
Asi nejpříjemnější částí všeho jsou masáže. Nejdřív vás terapeutka oťupká klůckem a otře vám tlapky. Pak vám dá palec na 3. oko a zazpívá mantru, aby se dobré dílo podařilo, a větře do temene nějaký zázrak. Pak vám většinou v sedě namasíruje hlavu (olejem), tělo (olejem) a pak vás uloží na lůžko, kde se k ní přidá druhá a jdou na to čtyřručně. Zepředu, zezadu, zboku, i z toho druhého. Pak u dam následuje masáž obličeje („aaach“) a pak už přicházejí různé procedury dle předpisu: rytmické bouchání či masáž bylinkovými balíčky, nožní masáž (to vás uloží na podlahu, terapeutka se chytne provazu visícího ze stropu, a jede. Na to, že váží asi 40 kilo, to bylo dost intenzivní), napaření obličeje a nosní kapky, parní lázeň (kdo viděl Poirota v lázních, tak přesně tak to vypadá 😊) nebo shirodhara, masáž čela kývajícím se pramínkem …ano, teplého oleje. Pokud vás něco bolí, dostanete „hořčičnou placku“, v níž musíte vydržet 2 hodiny. Je to množství bahýnka z účinných bylin. Nepěkné, ale funguje.
Na závěr trapie odkloužete do sprchy, kde si většinou smíte umýt jen tělo, aby zázrak na temeni a olej na vlasech mohly ještě hodinu působit. Oblečete se do ústavního pláště (různě vzorované šikézní bavlněné župánky), vypijete teplou vodu a jste propuštěni.
(vlevo) Většinu času vypadáte jako hrdinka od Margaret Atwoodové, která si někde schrastila nemocničního (barevného, pravda) andělíčka.
A účinky?
Fakt je, že profesionálně láskyplná péče o tělo, žaludek i mysl, olej a voda, detox, pravidelný rytmus, příroda, letní teploty a úsměvy dělají divy. Přijde mi zázračné, že nejsem unavená přes den, což už roky nepamatuju. Odlehčení je bezva věc, a jak je vidět, dá se to i bez hladovek. Přestala mě bolet hlava, můj těžce zkoušený žaludek tiše vrní, líp spím…jen to koleno si stojí na svém. No co, vyhlašuju rok 2024 Rokem pravého kolene!
ALE Pokud byste se sem, nebo do něčeho podobného, chtěli vypravit, vězte, že své nevyřešené problémy si vezete s sebou. A že máte kua času na přemýšlení! Jen abyste pak neřekli, že jsem vám to zatajila.
Namasté a bis bald!
(Jéžiš, jak já bych si dala kafe a rioju!)
Paradoxa 