Zrovna jsem se vrátila nikoli z Hradu, ale z divadla. Městského, brněnského. Z muzikálu (lidé, co mě znají, se teď dusí smíchy). Devět křížů. Což není jen odpočívadlo před/za Brnem, ale místo, k němuž se váže ukrutně morytátní historka o 9 zabitých svatebčanech. A o tom to představení je. O lásce, vášni, marném čekání, závisti, lásce ke koním a životu, mstě, smrti.
Ta historka není originální: Romeo a Julie, Othello a Jago, krvavá svatba…name it, jak říkáme u nás ve Středních Čechách. Ale to jí nic neubírá na síle. A když ji zpracujete skvělou hudbou @RobinSchenk s texty @PetrStepan (kterého jsem do té doby znala jen jako záporáka v nevýznamných seriálech, pardon), a máte k dispozici skvělé muzikálové herce (třeba božskou @alenaantalova, @svetlanajanotova, @ondrejstudenka, @elenajurackova, @petrstepan…všichni), je z toho kousek, který vás vezmě za osrdí. Mě, cynickou práskanou osobu, co už viděla ledacos, to přinutilo uronit kroupu. Nejednu.
Pokud máte pocit, že kultura se odehrává jen „na západě“, popřípadě ještě berete na milost Sziget, Vídeň nebo trenčínskou Pohodu, zahoďte ho. V Brně najdete nejen skvělý muzikál, ale i představení o baletním mistrovi Ivo Váňovi Psotovi, můžege shlédnout strašlivé Vyhnání Gerty Schnirch, strávit víkend na Štetl festu a poslouchat třeba Arnošta Goldflama nebo poprvé si všimnout skvělé práce brněnských židovských architektů, trávit dny na fesťácích v městských parcích, skrytých dvorcích, Špilberku nebo na přehradě…
Pro mě je kultura hlavně to, jak lokální tráví čas ve všední den. Diskutují nebo zevlí v hospodách, kavárnách, kouří vodnici na Zelňáku, čtou knihy v zastrčených zašívárnách, poslouchají perkusistu mlátícího do kbelíků od balakrylu v podchodu od Hlaváku nebo buskera na Masarykově (místně Masarykové) ulici dávajícího skvěle Muchomůrky bílé, a pak se třeba zastaví se u pódia na Svoboďáku, kde zrovna šroubují žárovky folkloristi v rámci festiválku lokálních vinařství a pivařství. (A, jasně, asi taky sedí doma u telky, běhají nebo zvedají závaží ve fitku, ale to mě tak netankuje.)
Každopádně, kdybyste měli cestu kolem Brna, nezapomeňte se stavit, a vyslechnout si třeba „fekete lovok“.
Paradoxa 