Za posledních pár dnů jsem:
- ležela na molu a skrz prkna pozorovala ryby. Sem tam se mi ukázaly, sem tam ne. Voda byla modrá, ryby tam ožužlávaly kameny (to by mě zajímalo, proč to dělaj?), děsný vzrůšo.
- jedla ostružiny teplé od sluníčka (nejlepší jsou kolem Fuschlsee, to je taky nejtyrkysovější a mají tam i nuda pláže, kam můžou i psi!)
- seděla na balkóně a přes petúnie pozorovala jezero, pila k tomu místní víno a chroupala tyčinky (jéžiš, jak já miluju všechno, co chroupe!)
- smála se jako blázen při hře „co si asi myslí ta krásná slečna od vedlejšího stolu“ (popis, jak se krasava snažila vydrápat na nafukovací lehátko, a zachovat si přitom image – k nezaplacení!…ano jsem škodolibá. Taky byste byly, kdybyste ji viděly…vy chlapi samozřejmě ne, vy byste jí běželi na pomoc 😉)
- poslouchala chrápání pána z vedlejšího pokoje, doplněné kontrapunktem Frodova funění a mručení dredaté jorkšíračky z vedlejšího balkónu
- čekala, až se Frodo „vyleží“ v průzračném jezeře
- asi tisíckrát řekla „Gruess Gott“, „Hallo“, „Guten Morgen“ nebo „zwei Bier“ (říkala bych toho víc, kdybych lépe mluvila jazykem místního kmene)
- ráno při venčení s údivem, obdivem, závistí a nakonec soucitem sledovala běžce, kteří s očima na hodinkách tryskem probíhají Rudweg kolem nádherného jezera uprostřed hor.
Když o tom tak přemýšlím, je to fajn, nemám pocit, že bych měla být lepší nebo výkonnější (jasně, bylo by fajn být hubenější a mladší, ale o tom pohádka není). Prostě nemám mindrák z toho, že nevytvářím hodnoty (tedy, ne že bych někdy nějaké vytvořila, že jo, ale občas mám to pnutí a snažím se…ale kdo nemá, přiznejte se!). Pozorování mlžného obláčku nad bouřkou zasaženými lesy na protějším břehu mi přijde jako mnohem větší příspěvek světovému míru a kosmické rovnováze, než cokoli jiného. Možná, kdybychom míň přemýšleli, plánovali a hodnotili, a víc vnímali, radovali se z tepla na kůži, nenadálého závanu vůně nebo chuti na jazyku… prostě jen tak byli, bylo by na světě líp.
(A nebo taky ne, třeba jen málo hulíme ;-))
Každopádně, Herzliche Grüße von Austria!
Paradoxa 